|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra
PRÁŠKOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u dětí s rozštěpovými vadami rtu a patra. Výskyt rozštěpových vad se zásluhou moderní prenatální diagnostiky snížil, ale stále je rozštěp patra a rtu na začátku žebříčku mezi nejčastějšími vrozenými vývojovými vadami. Práce se dělí na dvě části, teoretickou část a empirickou část. V teoretické části je popsaná anatomie a fyziologie oronasální oblasti, prenatální péče, klasifikace rozštěpů rtu a patra, historie léčby a současná chirurgická léčba, ošetřovatelský proces a multidisciplinární péče. V této bakalářské práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči v oblasti výživy u dětí s rozštěpovou vadou rtu a patra. Druhým cílem bylo zjistit ošetřovatelskou péči po operaci dítěte s rozštěpovou vadou. Posledním třetím cílem bylo zjistit informovanost rodičů o rozštěpové vadě rtu a patra u jejich dětí. Výzkumné šetření bakalářské práce bylo provedeno kvalitativním výzkumem formou případové studie. Případová studie obsahuje popis situace, popis faktorů, které situaci způsobily, popis použitých postupů a jejich dopady na řešení situace, a zejména vyhodnocení řešení situace, popřípadě návrhy na další opatření. Obsahovou strukturou se staly kazuistiky: charakteristika klienta a jeho výchozí situace. Pro získání těchto informací byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, ošetřovatelské dokumentace, sledování dítěte a ošetřovatelského procesu k vytvoření podrobné ošetřovatelské kazuistiky dětí s danou problematikou za pomocí Nanda taxonomie II. Ošetřovatelský plán jsme sestavily na podkladě získaných informací a vytvořily jsme ošetřovatelský plán pro dvě děti s chirurgickou korekcí této vady. Byla provedena kategorizace případové studie. Dle podrobné analýzy ošetřovatelských kazuistik jsme vytvořily kategorie a podkategorie, které podrobně rozebíráme a popisujeme pod jednotlivými schématy. Výzkumné šetření probíhalo na specializovaném pracovišti zaměřeném na léčbu vývojových vad rtu a patra u dětských pacientů. Výzkum probíhal od února do poloviny dubna roku 2023. Pro doplnění informací byl proveden rozhovor s rodiči dětí s rozštěpovými vadami. Všechny tyto informace, které byly zjištěny, jsou zcela anonymní. Rozhovor obsahoval celkem 23 předem připravených otázek. Jednotlivé rozhovory byly nahrávány na mobilní telefon a následně doslovně přepsány do programu Microsoft Word. Poté byla provedena analýza a kategorizace rozhovorů rodičů metodou tužka papír. Na základě výzkumného šetření vyplynulo, že je péče poskytována individuálně, dle vrozeného defektu v oblasti rtu a patra a rozsahu jeho poškození. Od toho se odvíjí včasnost operační léčby a s tím spojená výživa. Byla provedena podrobná analýza ošetřovatelského procesu a vytvoření ošetřovatelských diagnóz vztahujících se ke konkrétnímu pacientovi s vrozenou vadou v oblasti rtu a patra. Z výzkumu vyplynulo, že se dbá na pečlivou odbornou informovanost rodičů. Přes to, že matky sdělily dostatečnou informovanost, některé vyhledávaly další informace na internetu anebo v letácích od lékaře. Z hlediska ošetřovatelské péče u dětí po operaci, jsou tyto děti hospitalizovány co nejdříve po narození. Tyto časné operace se uskutečňují z důvodu rychlejšího hojení a z psychického hlediska. Tato bakalářská práce může být využita v teoretické výuce v ošetřovatelském procesu zaměřeném na chirurgickou problematiku. Dle mého názoru by tato práce mohla být využita i pro rozšíření povědomí o rozštěpových vadách zdravotníků v praxi.
|
|
|
Sociální pracovník v dětském domově
MAURICOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá činností sociálního pracovníka v dětském domově. Za cíl si klade přiblížit činnost sociálního pracovníka v dětském domově, popsat těžkosti a zkušenosti při výkonu sociální práce. Sociální pracovník je důležitou součástí každého dětského domova. Náplň jeho práce tvoří především administrativní stránka přijetí, pobytu a odchodu dítěte. V praktické části byla k dosažení stanoveného cíle využita kvalitativní výzkumná strategie, z konkrétních metod šlo o dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru byly získávány odpovědi na celkem 12 otázek, které pomohly objasnit cíle a výzkumné otázky bakalářské práce. Výzkumný soubor tvořili sociální pracovníci dětských domovů. Získaná data byla zpracována pomocí otevřeného kódování a následně uskupena do kategorií. Z výsledků vyplynulo, že práce sociálního pracovníka v dětském domově je převážně administrativního charakteru a s dětmi přichází do kontaktu pouze v určitých situacích. Zkušenosti sociálních pracovníků se v některých případech liší, ale na svých těžkostech se ve většině případů shodnou. Jedna z jejich těžkostí spočívá ve zprostředkování kontaktu rodiče a dítěte. Pro sociální pracovníky v dětském domově je náročné rodiče najít a kontaktovat. Problémem jsou časté změny adres bydliště nebo telefonního čísla. Dalším problémem s rodiči je situace, kdy dětem naslibují spoustu věcí, avšak nakonec své sliby nedodrží. Pracovníkům chybí potřebné informace o narození dítěte, jeho dětství, někdy i o zdravotním stavu a jeho příbuzných. Taktéž pro ně bývá náročný odchod dítěte ze zařízení. O některých dětech mají stále nějaké informace, nebo samy děti dochází na návštěvu do domova. Bohužel o některých pracovníci nemají žádné informace, a to je trápí.
|
|
|
Jak rodiče regulují chování svých předškolních dětí
BANDOROVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce zkoumá pohled rodičů na to, jak regulují chování svých předškolních dětí, jakými způsoby se snaží dětské chování usměrnit, jak tyto postupy a jejich vliv na dítě vnímají a co podle nich vstupuje do kontextu jejich výchovného vedení. V teoretické jsou popsána vývojová specifika předškolního věku, role rodiče, determinanty rodičovského chování, výchova a výchovné prostředky. Praktická část se opírá o kvalitativní výzkumný design, konkrétně mnohonásobnou případovou studii. Data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti rodiči předškolních dětí. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že rodiče usměrňují chování svých předškolních dětí čtyřmi základními způsoby. Analýza získaných dat rovněž poskytuje vhled do kontextu regulace dětského chování, do něhož rodiče řadí své vlastní prožitky a různorodé determinanty, které modifikují podobu jejich rodičovského chování.
|
|
| |
|
|
Syndrom CAN
KŘÍŽOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na téma syndrom CAN, neboli syndrom týraného, zanedbávaného a zneužívaného dítěte. V práci jsou obsaženy dva cíle, jedním z nich je zpracovat dostupný literární přehled z tuzemských i zahraničních zdrojů. Tento cíl je vypracován z většiny v teoretické části. Druhý cíl je zaměřen na praktické ověření možnosti výskytu skrytého syndromu CAN u dětí za pomocí diagnostického testu. K jeho splnění byla využita metoda rapid testu v praktické části práce.
|
|
|
Cochemská praxe z pohledu sociální práce s rodinou
DUFKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se věnuje cochemské praxi v rámci sociální práce s rodinou a jejího využití v Jihočeském kraji. Cochemská praxe je model, který se využívá při rozvodovém procesu. Má za úkol vrátit rodičům jejich rodičovské kompetence pomocí zachování pravomoci nad rozhodnutím. Nejčastěji s cochemskou praxí pracují pracovníci na OSPODu, v neziskových organizacích či opatrovničtí soudci na soudu. Cílem mé práce je zmapovat četnost využívání cochemské praxe v Jihočeském kraji. Dále mají být zjištěny zkušenosti s cochemskou praxí, společně s názorem či vyskytujícími se bariérami v procesu. Výzkum je vytvořen kvalitativním přístupem, který se uskutečnil metodou dotazování, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Výběrový vzorek byl vybrán pomocí účelového výběru z pracovníku na OSPODu v obcích s rozšířenou působností. Následně jsem využila techniku sněhové koule pro získání komunikačních partnerů v neziskových organizacích. Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně uskupeny do kategorií. Z výsledků vyplynulo, že několik OSPODů má cochemskou praxi zavedenou s menším přizpůsobením vůči jejich podmínkám a prostředkům. S těmito OSPODy spolupracují soudci a neziskové organizace, které doplňují celý proces modelu. Dalších několik OSPODů má zavedené prvky, které korespondují s cochemskou praxí a snaží se s rodiči v tomto smyslu pracovat.
|
|
|
Sportovní aktivity žáků a jejich rodinné zázemí
JIROUT, Vladimír
Jako cíl této bakalářské práce jsme si dali zjistit podobné tendence v rodinách informantů ve vztahu ke sportu. Jednotlivé odpovědi jsme porovnali a v některých případech nalezli shodu. V teoretické části byly vysvětleny základní pojmy a zajímali jsme se o děti staršího školního věku. Dále nás pak zajímalo rodinné zázemí ve vztahu k výchově dětí a působících výchovných stylů v rodině. Ve třetí kapitole jsme se krátce zabývali motivací a vztahy ke sportovním aktivitám. V praktické části jsme vedli rozhovory s dětmi ze dvou vybraných škol a celkem tak hovořili s osmi informanty. V rámci zachování anonymity byly všem přiřazeny kódy, pod kterými se o informantech zmiňujeme. Jednotlivé odpovědi jsme zpracovali, porovnávali a hledali mezi nimi shodné tendence, které jsme shrnuli v závěrečné diskuzi. V příloze naleznete jeden z rozhovorů.
|
|
|
Distanční vzdělávání žáků se SVP z pohledu rodičů a z pohledu pedagogů
Nováková, Kateřina ; Bartoňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Distanční vzdělávání u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami z pohledu rodičů a z pohledu pedagogů Distance Education of Pupils with Specific Educational Needs from the View of Parents and Teachers Kateřina Nováková ABSTRAKT: Diplomová práce se zaměřuje na téma distanční výuky, která na českých základních školách probíhala v důsledku pandemie nemoci Covid-19 (II. pololetí školního roku 2019/2020 a školní rok 2020/2021). Speciálně je pak cíleno na specifika distančního vzdělávání u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Toto téma je zkoumáno pohledem učitelů základních škol a rodičů žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Teoretická východiska práce spočívají ve vymezení systému vzdělávání žáků se SVP v České republice, ve specifikách osobnosti žáků se SVP a v teoretickém systému distančního vzdělávání na základní škole. Výzkumné šetření mezi učiteli a rodiči zastupujícími celkem čtyři základní školy v okrese Liberec pak ukazuje některé praktické aspekty vzdělávání distančním způsobem především u žáků se SVP. KLÍČOVÁ SLOVA: distanční vzdělávání, žák se specifickými vzdělávacími potřebami, základní škola, učitel, rodič
|
|
|
Pokusné školy v 20. letech 20. století v Československu
VOPELKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá školstvím na počátku 20. století. Následně reformní pedagogikou a pokusnými školami ve 20. letech 20. století, ze kterých je rozebrána Pokusná pracovní škola v Holešovicích a Dětská farma Eduarda Štorcha. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum a věnuje se dvěma výzkumným otázkám, na kterou v rámci výzkumného šetření hledá odpovědi.
|
host ::
RSS.